|
|
Výzdoba Sálu bitev v klášteře El Escorial
Hrubanová, Daniela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzdobou sálu bitev ve španělském klášteře El Escorial, který nechal v letech 1563-1584 postavit španělský král Filip II. První část je věnována popisu uvedeného kláštera a jeho jednotlivých částí. Druhá kapitola bude věnovaná italským umělcům z Janova, kteří byli pověřeni výzdobou sálu bitev (Nicola Granello, Orazio Cambiaso, Fabrizio Castello a Lazzaro Tavarone). Stěžejní částí této práce bude kapitola, která se věnuje popisu konkrétních maleb v galerii bitev, které znázorňují čtyři vítězné bitvy Španělska a popisu klenby s groteskní výzdobou.
|
|
|
Symbolický zápis ve vybraných početnicích 16. století z českého prostředí: příklad Jiřího Goerleho
Fantová, Anna ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Práce si klade za cíl charakterizovat matematickou symboliku (používání zástupných znaků obvykle daného významu pro popis objektů a dějů), v početnicích 16. století psaných českým jazykem a zaměřených především na primární osvojení si aritmetiky. Nejprve přímou metodou analýzy pramenů kategorizuji dobovou symboliku dle její formy a účelu použití. Následně porovnávám symboliku popsanou v jednotlivých početnicích a zasazuji odhalené odlišnosti do časových souvislostí, v omezené míře též vzhledem k podobám symbolického zápisu v soudobé matematice. Ve své analýze se soustředím na početnici Jiřího Goerl spadající zhruba do druhé třetiny sledovaného období. Podrobněji rozebírám i ranější početnici Ondřeje Klatovského a početnici Beneše Optáta. Celkově se přidržuji chronologického řazení pramenů. Dalším cílem mé studie je zhodnotit tři uvedené početnice po formální stránce. V té souvislosti se dotýkám obsahu početnic, jejich uspořádání a paratextů literární i obrazové povahy. Zajímají mě i jednotlivé příklady a úlohy jakožto zdroje poznání každodennosti doby autorů. U vybraných příkladů hodnotím vhodnost tehdejšího způsobu zápisu a řešení ve srovnání s dnešním přístupem. Pro zajištění ucelenosti, dostatečné vypovídací hodnoty a mezioborovosti v práci soustavně propojuji historickou rovinu s matematickou....
|
|
| |
|
| |
|
|
Zámek v Komařicích - jeho stavební proměny a kulturně-historický význam
KUBOVCOVÁ, Anežka
Zámek v Komařicích - jeho stavební proměny a kulturně-historický význam Renesanční zámek v Komařicích je kamenicky kvalitně a náročně pojednaná stavba, která se může pyšnit tím, že si svůj původní renesanční vzhled z velké části dochovala až dodnes. Kolem roku 1565 ji nechal vystavět Jiřík Kořenský z Terešova spolu se svou manželkou Kristýnou Dráchovskou s Dráchova. Tato bakalářská práce se bude v první části zabývat stavební historií objektu, a zároveň postupně představí majitele Komařic v jednotlivých obdobích. V následném popisu stavby detailně zachytí a analyzuje jednotlivé významné prvky zámku. Nevynechá přitom ani ostatní budovy, které k zámku původně náležely, především se jedná o sýpku, budovu bývalého pivovaru a další hospodářské budovy v zámeckém areálu. V další části práce následuje pokus o rekonstrukci regionálního významu komařického zámku v době raného novověku, ale také o poukázání na významnost stavby při srovnání s dalšími renesančními stavbami na území Čech, při kterých bylo stejně jako zde zřejmě využito vzorníků Sebastiana Serlia. Práce následně upozorní na vážné ztráty, které stavba po výměně vlastníků při pozemkových reformách ve 20. letech 20. století utrpěla. V poslední části práce shrne památkové hodnoty zámku a nastíní budoucí osud stavby.
|
|
|
Osmijazyčný slovník ze 16. století (rok vydání 1586) a analýza jeho slovní zásoby z hlediska tematického
Ptáčková, Vladimíra ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Šustová, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této diplomové práce byl osmijazyčný slovník z 16. století vytištěný na přelomu let 1585/1586 ze sbírek Pedagogického muzea J.A. Komenského v Praze. Slovník postrádá jakýkoli titulní list, a proto není znám původ slovníku, autor, ani jakému okruhu uživatelů měl slovník sloužit. Cílem této diplomové práce bylo pomocí překladu, analýzy témat konverzační příručky a analýzy slovní zásoby z hlediska tematického potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, zda byl slovník určen obchodníkům a cestovatelům, čemuž by nasvědčovaly malé rozměry slovníku. Teoretická část diplomové práce se zabývá lexikografií. Předkládá definici a dělení slovníků, přičemž větší pozornost věnuje slovníkům překladovým. Následuje vývoj českého slovníkářství od jeho počátku až do současnosti. S ohledem na to, že součástí slovníku je i konverzační příručka, zabývá se teoretická část i tímto tématem. Dále je představen život v 16. století s cílem přiblížit dobu, ve které slovník vznikal. Praktická část vyvrátila hypotézu, že měl slovník sloužit pouze obchodníkům a cestovatelům. Z výsledků, které přinesla tato diplomová práce, vyplynulo, že slovník byl zamýšlen pro široký okruhu uživatelů, což potvrzuje samotný úvod slovníku a všeobecná slovní zásoba obsažená ve slovníkové části. Podle výběru témat v konverzační příručce je...
|
|
|
Anglikánská církev: srovnání vývoje za vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI.
Vozabulová, Diana ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá komparací vývoje anglikánské církve za vlády Jindřicha VIII. a jeho syna Eduarda VI. V první části práce je stručně nastíněno pozadí vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI., za kterého stát spravovala regentská rada. Dále je zde zmíněn Jindřichův rozvod s Kateřinou Aragonskou, neboť tato událost vedla k osamostatnění anglické církve od Říma. Rovněž se práce zabývá ustavováním anglikánské církve ve 30. letech 16. století pomocí zákonů a nařízení vydaných parlamentem, které upevnily moc anglického krále nad církví. Druhá část se věnuje tomu, jak se v průběhu 30. a 40. let formovala doktrína a ustanovovala liturgie, přičemž důležité odlišnosti vývoje týkající se např. výkladu eucharistie nebo pohledu na celibát a kněžská manželství jsou porovnány s následujícím vývojem za vlády Eduarda VI. Dílčí kapitoly této části porovnávají a dávají do souvislostí jednotlivé události, které jsou pro vývoj anglikánské církve charakteristické, jako např. rozpuštění klášterů, zrušení zádušních nadací, vydání anglického překladu Písma nebo Knihy společných modliteb. Předmětem této práce je rovněž postavení panovníka v rámci anglikánské církve a vytváření obrazu jeho svrchovanosti. Práce také zmiňuje vliv a působení duchovních a politiků v panovníkově okolí, kteří, jako např. Thomas...
|
|
|
Zemské soudy ve vyobrazeních 16. století v Čechách
Havlicová, Jindřiška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazeními zasedání vyšších zemských soudů v Čechách v 16. století, stejně tak jako jejich typologií. V této době vznikaly nástěnné malby, které zdobily reprezentační prostory některých sídel předních šlechtických rodů, závěsné obrazy a grafiky doprovázející spisy zabývající se právní tematikou. Cílem této práce je tato vyobrazení zmapovat, vzájemně porovnat a zasadit do kulturně-historického kontextu doby.
|
|
|
Dílo Fabiána Puléře
Svitáková, Kristina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražským iluminátorem 2. poloviny 16. století Fabiánem Puléřem a jeho dílnou na Starém Městě pražském. Základním tématem jsou graduály a zlomky těchto rukopisů, které vyšly z jeho dílny nebo které jsou jeho dílně připisovány (Graduál metropolitního chrámu sv. Víta, Čáslavský graduál, Žlutický graduál, trojice iluminací ze sbírky Grafiky a kresby NG v Praze, dvoudílný graduál při chrámu sv. Valentina na Starém Městě pražském, tzv. Křížovnický, zlomky Kaňkovského graduálu, Lounský graduál Jana Táborského z Klokotské Hory, Českobrodský graduál), jejich kodikologický popis a katalogové zpracování. Kromě kritického zhodnocení dosavadní literatury o tématu, sleduje práce také životopis Fabiána Puléře s ohledem na archivní prameny a vlivy a podněty v jeho tvorbě. Práce také obsahuje důležitou kapitolu věnující se ikonografii utrakvistických hudebních rukopisů a literátským bratrstvům, jakožto objednavatelům těchto zpěvních knih.
|
|
|
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
|
host ::
RSS.